Měla by příbramská MHD být zdarma? Zvýšil by takový krok (společně se zdražením parkování) využívání MHD, omezil dopravní problémy a zlepšil stav životního prostředí? Domníváme se, že samotná bezplatnost MHD není nejvhodnějším způsobem, jak tohoto výsledku dosáhnout. Naopak se může stát, že dojde ke zhoršení pohodlí cestujících, zatímco automobilové dopravy příliš neubude.
Souhrn záporů MHD zdarma i vhodná řešení, která by jednak mohla zvýšit využívání hromadné dopravy, jednak obecně zlepšit plynulost automobilové dopravy v centru, představíme v dalším textu. V tomto prvním díle seriálu o možné bezplatnosti MHD se podíváme na to, jak se změnilo využívání dopravy se zavedením MHD zdarma ve Frýdku-Místku a v estonském Tallinnu.
Informace a zkušenosti z různých měst se samozřejmě mohou lišit. Ovšem kromě Frýdku-Místku existují v případě dalších zhruba deseti českých měst s bezplatnou MHD okolnosti, které (zatím) porovnání brání. Například v Hořovicích jezdí jen jedna linka a v Litoměřicích nebo Strakonicích byla MHD zdarma zavedena letos. Proto jsme se pokusili shrnout určité poznatky ze dvou měst, kde bezplatná MHD funguje déledobě.
Frýdek-Místek: MHD zdarma a k tomu větší provoz jako bonus
Jedním z českých měst, které zavedlo bezplatnou MHD, je Frýdek-Místek. (Tedy, MHD je zdarma pod podmínkou koupě čipové karty v hodnotě 180 nebo 299 Kč, dle typu karty.) Ve Frýdku-Místku žije přibližně 56 tisíc obyvatel a MHD zdarma zde funguje od roku 2011.
Po zavedení MHD zdarma došlo k nárůstu přepravených cestujících zhruba o 50 % (rozdíl mezi lety 2010 a 2013). Ale zároveň a později se zvětšilo i pokryté území, bezplatná hromadná doprava byla rozšířena do obcí vzdálených i několik desítek kilometrů, takže nelze jednoznačně říci, jaký podíl (v každém případě nezanedbatelně menší než oněch 50 %) na nárůstu cestujících má samotná bezplatná MHD přímo ve městě.
Možná se ptáte, jak se díky MHD zdarma snížila individuální automobilová doprava ve Frýdku-Místku? Potíž je, že ona se nesnížila. Právě naopak. Ze statistik Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) vyplývá, že mezi rokem 2010 a rokem 2016 nastaly následující změny vytížení těchto hlavních frýdecko-místeckých komunikací:
(ulice – rok 2010 / rok 2016 / změna)
Ostravská – 10 163 / 12 726 / +25 %
Lískovecká – 5 832 / 7 874 / +35 %
Bruzovská – 8 196 / 9 019 / +10 %
Frýdlantská – 21 007 / 26 199 / +25 %
Beskydská – 20 214 / 26 008 / +29 %
Jana Opletala – 17 122 / 19 332 / +13 %
Celkově se u uvedených ulic jedná o nárůst přibližně o 24 %. Samozřejmě, tyto změny jsou do určité míry ovlivněny růstem počtu automobilů obecně. Šlo by namítnout, že bez MHD zdarma by byl růst ještě výraznější. Jenže tento argument zde úplně neplatí. Počet vozidel v ČR se totiž mezi lety 2010 a 2016 zvýšil ze 4,496 milionů na 5,368 milionů, tedy zhruba „jen“ o 19 %.
Tallinn: Proč bych šel pěšky, když můžu jet autobusem
Nyní se podíváme do zahraničí, konkrétně do Tallinnu. V hlavním městě Estonska žije přibližně 450 000 obyvatel a MHD je zde zdarma od roku 2013.
Dle odborných poznatků nastal během prvního roku po změně významný přesun od pěší dopravy směrem k veřejné dopravě. Podíl cest absolvovaných pěšky se snížil o 40 % (délka pěších cest zůstala stejná). A zatímco podíl uživatelů osobních vozidel se snížil o 5 %, celková délka tras ujetých automobilem se zvýšila o 31 %. Vysvětlení spočívá v nárůstu denních cestovních vzdáleností, který je způsoben změnami cílů týkajících se nákupů a zábavy.
„Po roce nebo dvou od zavedení se projevil efekt dlouhodobý: Přibližně 14procentní nárůst uživatelů veřejné dopravy – velká část z nich jsou přitom lidé, kteří dřív chodili pěšky,“ poznamenává Oded Cats, odborný asistent dopravy a plánování z Technické univerzity v holandském Delftu.
Jinými slovy, nemalou část „nových cestujících“ v bezplatné tallinnské MHD tvoří obyvatelé, kteří se v minulosti pohybovali po městě pěšky, tedy zdaleka nejekologičtějším způsobem přepravy. Proč nastal tento jev, který životnímu prostředí neprospívá, a proč nedošlo k výraznému „přesednutí“ z aut do autobusů?
„Víme odjinud, že cena je zřídkakdy důvodem, proč zvolit místo auta veřejnou dopravu. Pozorujeme, že rozhodnutí o použitém režimu je mnohem více spjato s kvalitou služeb. Je například mnohem pravděpodobnější, že nové zákazníky získáte tehdy, pokud investice spíše než ke snížení cen povede ke zvýšení četnosti spojů,“ dodává Cats.
Ne zcela příznivé zkušenosti mají s částečně bezplatnou MHD i v Nizozemsku. Zde se začaly vyskytovat přeplněné autobusy, což snížilo přitažlivost cestování autobusy pro platící pasažéry, kteří je už používali v minulosti. (Čímž paradoxně vzrostlo riziko, že se tito původní platící cestující rozhodnou jezdit autem.)
Stručně řečeno, MHD zdarma více zaplní autobusy, ale souběžně se mohou projevit i určité nezamýšlené důsledky (přesun chodců do autobusů, nižší standard cestování) – a zároveň nemusejí v očekávaném rozsahu nastat důsledky předpokládané (omezení automobilové dopravy). Návrhům alternativních řešení, která by učinila příbramskou MHD atraktivnější a silniční dopravu v centru plynulejší, se věnujeme v dalším článku.
Mgr. Tomáš Mosler
volební kandidát za Šanci pro Příbram