Během únorového zasedání příbramského zastupitelstva se kromě jiného projednával i návrh Šance pro Příbram na uveřejňování audio/video záznamů, který byl v prosinci předložen k posouzení Radě města a příslušným odborům. Po zhruba hodinové rozpravě bylo bohužel přijato jediné usnesení (bez naší podpory), dle kterého zastupitelstvo neukládá Radě města zajistit videozáznamy. Rád bych se vrátil k několika argumentům, které zazněly v neprospěch publikování záznamů.
V první řadě chci zareagovat na komentář pana starosty, který svůj příspěvek na zastupitelstvu uvedl videoukázkou ze zastupitelstva v Kolíně, kde byla projednávána nominace přísedící u soudu. (Pokud by někoho zajímaly podrobnosti k tomuto příkladu, najde příslušný videozáznam na webu města Kolín, jedná se o zasedání ze dne 24. září 2018, bod č. 65.) Dle slov příbramského starosty se jedná o příklad naprostého absurdna, kdy v Kolíně (cituji pana Ing. Vařeku) „…aby mohli zveřejňovat materiály, které budou v projednávání, tak je musí anonymizovat. Potom už lidé nevědí, o kom se vlastně hlasuje.“
Skutečnost je jiná. Jména nominovaných přísedících samozřejmě lidem v Kolíně známa jsou – z veřejně dostupných podkladů k jednání (viz opět web Kolína). Občané nejsou v nevědomosti. Ano, v samotném textu kolínského usnesení jsou jména anonymizována. Ale stejně tak se anonymizují např. jména přísedících i v textech usnesení z jednání ZM Příbrami. Tato úprava určitých částí usnesení také znamená, že anonymizace není způsobena samotným pořizováním videozáznamu, ale ochranou osobních údajů obecně.
Rovněž mě poněkud překvapuje, že byl jako „odstrašující příklad“ účelově vybrán jeden ze šedesáti devíti bodů daného kolínského zasedání. Pokud bylo šedesát osm zbývajících bodů v pořádku, mrzí mě, že pan starosta při zasedání obvinil druhé z demagogického přístupu, ale přitom se sám uchýlil k takovéto zevšeobecňující argumentaci.
Pan starosta dále zmínil, že při anonymizaci audiozáznamu by si dotyčný pracovník nejprve musel přehrát celý záznam, což by bylo časově náročné. Pravda je taková, že by zcela stačilo, kdyby už během zasedání ZM některých z přítomných úředníků zaznamenával přibližné časy citlivých úseků (vztaženo k době od zahájení zasedání). Pak už by editor musel věnovat pozornost jen konkrétním pasážím v nahrávce. (Tento „předvýběr“ by byl dále usnadněn tím, že drtivá většina anonymizace by se týkala bodů souvisejících s nemovitostmi.)
Dále bych se krátce zastavil u obavy některých zastupitelů, jak asi bude posluchač záznamu vnímat neustálé „vypípávání“. Jak jsem již uvedl, anonymizace by se z valné části projevila pouze při projednávání prodeje, pronájmu a nákupu nemovitostí od soukromých osob. Tyto body jsou obvykle krátké, jednoznačné a v programu jednání na sebe navazují. Obecně není editačních zásahů za jedno zasedání tolik, aby to negativně ovlivnilo celkovou srozumitelnost a informační přínos záznamů.
Osobně považuji záznamy za důležité zejména kvůli všeobecným a obsáhlým tématům typu aquapark, teplárna, MHD, regulace hazardu, různé vyhlášky a podobně, které zajímají velké množství obyvatel (nikoli jen vlastníky určitých nemovitostí) a kde by zároveň nedocházelo prakticky k žádné anonymizaci. Kromě toho by místo „pípání“ mohlo být vloženo ticho. A především – každý uživatel by měl možnost ty body programu, které ho v záznamu nezajímají, přeskočit. Takto je sice občan uchráněn před pípáním, ale zároveň i před celým záznamem.
Na závěr k poslední časté výhradě, a to je nákladnost externě zajištěných řešení, která byla uvedena v materiálu předloženém Radou města. (Informace o nabídnutých cenách jsou k dispozici na webu města v podkladech k jednání ZM.) Rozhodně netvrdím, že jedna nebo druhá varianta videozáznamů je levná.
Ale domnívám se, že při zajištění pouze audiozáznamů (kdo právě hovoří, to by posluchač věděl na základě udělení slova ze strany předsedajícího) by se cena pohybovala maximálně v řádu desítek tisíc korun ročně. Což podle mě není částka, která by městský rozpočet ohrozila. Ano, je to stále určitý výdaj a záznamy asi nikdy nebudou sledovat či poslouchat tisíce lidí. Ale město financuje i různé jiné projekty, které jsou „zbytné“ (nejsou povinné ze zákona) a stojí řádově více, ovšem přitom také zajímají jen určitou část občanů.
Namátkou mě napadá třeba in-line dráha na Nováku za zhruba 10 milionů korun. Prosím nemám nic proti smysluplné podpoře sportu – chci říct pouze tolik, že obdobně by vedení města mohlo zohlednit i zájmy těch občanů, kteří si např. v životě nenazují kolečkové brusle, ale kteří chtějí být co nejlépe informováni o dění ve městě (a nemohou z různých důvodů sledovat odpolední přímý přenos ze zasedání).
Šance pro Příbram bude pokračovat v hledání způsobů, jak záznamy v cenově přijatelné variantě zajistit, včetně možných úsporných opatření, kdy by náš návrh mohl být v součtu rozpočtově neutrální. Jsme připraveni jednat – bez emocí a na základě věcných, objektivních argumentů – o tématu se zastupiteli i nadále.
Mgr. Vladimír Král
Šance pro Příbram
Mohlo by vás zajímat: Videoreportáž z jednání zastupitelů na téma zveřejňování záznamů