Na to, že se zastupitelstvo na svém posledním jednání věnovalo primárně schvalování rozpočtu, probíhalo zasedání velmi v poklidu.
V rámci úprav rozpočtu byl mimo jiné odsouhlasen návrh Šance pro Příbram, aby bylo do rozpočtu zařazeno vybudování chodníku v horní části Anenské ulice od katastrálního úřadu k ulici Husova. (Pro úplnost dodávám, že oproti této investici jsme navrhovali o příslušnou částku snížit studii sídelní zeleně, kde částku 2 mil. Kč považujeme za mírně nadsazenou.)
Určitým nedostatkem tak z mého pohledu zůstává jen skutečnost, že v závěru programu nebyl podpořen náš návrh, dle kterého mohla za pár let v Příbrami jezdit MHD s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a byl by umožněn i nástup prostředními dveřmi. Obě tato opatření by podpořila ekologičnost provozu MHD.
Existující parametry výběrového řízení na nového dopravce (výběrové řízení končí tento týden) jsou zárukou, že vozový park bude od přelomu roku výrazně modernější a komfortnější. Za tento pokrok lze ty, kdo se na kritériích nové smlouvy podíleli, jedině pochválit. Následující řádky míním jako zamyšlení nad tím, zda a jak by velmi dobrý záměr šlo příště uskutečnit ještě o něco lépe.
Ano, celkové náklady na CNG autobusy by dle loňské studie firmy UDI Morava (k dispozici v části Doprava, jízdní řády na webu města) byly o cca 1,1 mil. Kč ročně vyšší (tato částka je výrazně ovlivněna vyšší pořizovací cenou CNG autobusů – zhruba o 30 % navíc oproti klasickým). Dále by bylo nutné zohlednit vybudování plnicí stanice a další úpravy v prostoru garáží, kde by jednorázové náklady činily orientačně 10 mil. Kč.
Naopak ekonomickým přínosem by byl samotný provoz, kdy provoz na CNG je po přepočtu na 1 ujetý kilometr zhruba o 20 % levnější než provoz na naftu. Rovněž je třeba vzít v potaz, že na pohon CNG jsou pravidelně vypisovány dotační programy, které by mohl dopravce využít a které by výše uvedené kalkulace otočily jednoznačně ve prospěch CNG.
Hlavním motivem našeho návrhu ovšem byla ekologická stránka věci. V případě CNG pohonu dochází o 10 až 90 procent ke snížení emisí CO2, oxidů dusíku, pevných částic PM10 a podobně. Zcela nepřítomen je oxid siřičitý. Dalším kladem zejména v nočním a časně ranním městě je o 10 až 15 procent nižší hlučnost. Samozřejmě CNG není všelék, stále je to fosilní palivo a určité emise při spalování vznikají. Přesto se domnívám, že by to bylo vykročení správným směrem.
Obdobně by mohla zvýšit plynulost (a tedy i ekologičnost) a komfort přepravy a zlepšit dodržování jídzních řádů možnost bezhotovostního odbavení u prostředních dveří. Umožněním nástupu cestujících, kteří neplatí hotově, i prostředními dveřmi by se na vytížených nástupních zastávkách, jako jsou například Jiráskovy sady ve směru na sídliště, omezilo čekání – a tím i emise. (Pokud je u předních dveří shluk pasažérů, ale u prostředních je volno, volba je jasná.) Navíc by tato výhoda mohla vést k dalšímu rozšíření využívání čipových karet.
Myslím, že Příbram by měla životní prostředí podporovat nejen omezováním věcí neekologických, ale i tím, že půjde sama příkladem a bude cíleně využívat ekologičtější řešení. Jsem přesvědčen o tom, že o zelená řešení má někdy smysl usilovat i přesto, že to může znamenat vyšší počáteční investici ve srovnání s řešením „nezeleným“.
(Co se týká nákladů, pak pokud jsou v rozpočtu na rok 2019 zahrnuty například příjmy z parkovného ve výši zhruba 4 mil. Kč, bylo by možné uvažovat i tak, že polovina těchto příjmů by v horizontu 10 let postačila na pokrytí příslušných výdajů – jak vyšší investice do CNG autobusů oproti naftovým, tak investice do plnicí stanice s běžnými parametry.)
Jsem si vědom toho, že návrh na zavedení pohonu na plyn možná zazněl příliš pozdě, že změna by vyžadovala určitý čas, projektovou přípravu, schvalování a podobně. Právě proto jsme navrhovali přechodné období 1 až 2 let, kdy by ještě autobusy jezdily na naftu.
K načasování našeho návrhu ještě malá odbočka: Akvapark ročně navštíví přibližně 180 000 lidí a prodělává (bez modernizace) asi 6 mil. Kč za rok. Rekonstrukce v maximální variantě by měla stát asi 300 mil. Kč a jedná se o ní od roku 2016. Proběhly ankety, besedy s občany, konzultace s experty, vznikly a vznikají odborné analýzy a posudky, záležitost se opakovaně projednávala na zastupitelstvu. Tato iniciativnost je jednoznačně chvályhodná.
Na druhou stranu MHD Příbram ročně přepraví zhruba 1,8 mil. cestujících. Dotace z městské pokladny činí přibližně 22 mil. Kč za rok. Využití ze strany občanů i platby města jsou tedy na řádově vyšší úrovni než v případě bazénu. Přitom v případě MHD proběhlo jen jedno dotazníkové šetření, vznikla jedna analýza a parametry nového výběrového řízení se na zastupitelstvu nejen neprobíraly, ale ani nebyly ze strany vedení města byť jen ve stručné podobě oznámeny či předloženy ke vzetí na vědomí (zakázka byla pouze 14. 11. 2018 projednána radou a následně 10. 12. zveřejněna).
Samozřejmě je dobré, že proběhly aspoň uvedené kroky. Ale domnívám se, že zastupitelstvo (a veřejnost) by do budoucna mělo být v souvislosti se zásadními, dlouhodobými a nákladnými investicemi informováno o všech důležitých aspektech s předstihem (podobně jako se to děje ohledně akvaparku). Tak bude možné projednat tu či onu náležitost včas, nikoli na poslední chvíli (a tudíž s malou nadějí na úspěch). A tuto vyšší transparentnost jsem ochoten podpořit.
Mgr. Vladimír Král
Šance pro Příbram